V roce 2003 publikoval na svém webu Štefan (dedek63) rozsáhlejší článek o sbírání BPZ. Protože jsem si ho nakřečkoval do archívu a dle mého názoru informace v něm publikované mohou opět oslovit nové kolegy (a ti co jej znají si určitě stejně jako já znovu rádi počtou), zveřejňujeme s laskavým svolením autora mírně aktualizovanou verzi i zde na Kindermánii (klc).

 Úvodem

Ještě před pár lety bylo sbírání papírků chudičkou sestrou velkého "figurkového" sbírání. Většinou nikdo ani neuvažoval o nějakém shromažďování těchto po složení objektu již nepotřebných vyobrazení a stavebních návodů. Těch pár jedninců ploužících se burzami a blešími trhy v honbě za těmito malými ústřižky z kinder-vajíček bylo spíše považováno za excentriky. S útrpným pohledem jsem dostával či odkupoval nejrůznější krabičky s nejrůznějším obsahem. Z očí dárců jsem mohl jasně číst, že mi haraší v bedně, ale to uspokojení nad úlovky dne mi vždy stálo zato. Ani ve svých nejodvážnějších snech si tehdy mnozí sběratelé nedokázali představit jakého rozmachu toto odvětví docílí.

Teprve s příchodem internetu dochází k obrovskému rozvoji internacionálních sběratelských kontaktů a v plné míře se objevuje celé nekonečné spektrum předmětů s dětským překvapením. Vezmeme-li v úvahu, že jenom Ferrero kinder-vajíček je údajně produkováno přes třicet tisíc denně a ročně zde vychází více než 300 různých objektů, dospějeme snadno a rychle k závěru, že pokud bychom sbírali třeba jen hračky, tak k jejich vystavení nám jednoduše chybí dostatek prostoru. Pokud tedy náhodou nejsme vlastníky nějaké tovární haly nebo bývalého muzea a nevíme co s tímto objektem, můžeme myšlenku „sbírat vše od všech firem" celkem rychle zapomenout.

Sběratelská zvídavost a touha po poznání nepoznaného je však obrovská. A tak přichází ke slovu papírek! Malý, lehký, snadno přepravitelný poštou celého světa, jednoduše skladovatelný. Přesně a "obrazně" představuje objekty našeho sběratelského snažení a zvědavost je ukojena. Stačí pár metrů suchého prostoru a několik kancelářských pořadačů a celý svět nám leží u nohou. V dlouhých zimních večerech se nám mohou sbíhat sliny při listování papírky z belgických pralinek nebo se nám zježí vlasy při pohledu na nestvůry které nacházejí japonské děti ve svých sladkostech.

V tomto stadiu většinou objevuje sběratel i druhou stranu papírku - tzv. revers. Jelikož je zde i číslo, je okamžitě nová vášeň na světě. Ihned se začíná sbírat nejen podle aversu (obrázku), ale i podle reversu (zadní strany), podle čísel, podle popisu a já nevím podle čeho ještě. Z prvotní zvídavosti se stává sběratelství. Na tomto místě je tedy už snad čas, abychom začali slabikářem sběratele papírků.

BPZ - co to je?

Angličané používají název paper, Češi většinou název papírky nebo lístečky. Italové zase cartina a myslí tím vše co je z papíru a dělí vše, typicky italsky, dále. A tak velká cartina jsou paletové visačky, trhací cartina jsou paletové lístečky atd. Každý národ sběratelů má sice svůj národní název, ale celosvětově se v praxi ujala studená zkratka BPZ. Pochází z němčiny - BeiPackZettel - a znamená tolik jako přiložený lísteček nebo stavební návod. Jelikož jsme tímto již vyspělí sběratelé, budeme od teďka používat název BPZ.

První BPZ se skutečně koncentrovaly spíše jenom na stavební návod objektu. Postupem času však výrobce objevuje sílu této bezplatné reklamy. BPZ dostávají velmi rychle novou podobu a "získávají" avers (přední stranu) nejen jednotlivé figurky, nýbrž s vyobrazevím celé serie. A sběratel pak hledá a kupuje a snaží se dát vše co nejdřív dohromady. Grafická úprava dosahuje vyšší úrovně a rozměry BPZ se zvětšují. Původní tiskárnami zavedené číslování se pozvolna přizpůsobuje zájmům sběratelů.

Vynecháme-li ty první BPZ asi tak do roku 1978, lze všechny ostatní rozdělit zhruba do následujících skupin: 

HP série

BPZ od ručně malovaných figurek Vzhledem k oblíbenosti figurek je to dnes nejsbíranější skupina. Varianty BPZ jsou zde spíše vyjímečné, BPZ z celého světa jsou poměrně dostupné, i když hodně vysoko ceněné. Stačí zde mít dostatek volných finančních prostředků na poštovné a znalost cizích jazyků. Za pomoci internetu pak generelní sběratel vlastní celkem rychle vše co hledá.V poslední době se stávají módou BPZ s reversem rozdílným pro každou figurku serie zvlášť. Tím se sbírání sice trochu prodražuje a zpomaluje, ale zato není nudné.

K.n. série

K..n.. BPZ mají název podle značení na nich uvedeného. BPZ i hračky pocházejí vesměs z italských zdrojů a jsou věrným průvodcem prakticky všech Ferrero vajíček vydávaných jinde než v Německu. Základním znakem je ročník K a číslo hračky n. Toto znační je mimochodem velmi přehledné. Většinou jsou hračky vydávány se značením v přestihu jednoho roku. Ročně vycházelo zhruba 150 čísel.

Germany toys 

Hračky jsou německou obdobou K..n.. objektů. Vedle vlastních návrhů používá německé Ferrero hojně i italské varianty a tak často najdeme hračky i s původním K..n.. značením doplněné německým papírkem. Německé BPZ nesou vesměs název hračky nebo serie, číslování je odlišné a není pořadové. Bez určitých sběratelských znalostí je lze jen velmi těžko chronologicky ( časově) zařadit. Proto je mezi sběrateli používáno spíše abecední řazení těchto BPZ.

OE série

OstEuropa (Východní Evropa) serie je název převzatý od bývalého politického rozdělení světa. Dnes je sice tento název obsahově již neplatný, ale jelikož je vžitý, je používán i nadále. Označuje samostatné edice vydávané zhruba v letech 1999 –2000 polským Ferrero. BPZ se vyznačují častou nepřítomností jakéhokoliv značení. Řada BPZ pro repliky starších K..n.. hraček je se změněným značením. Zejména ze začátků této éry chybí jakékoliv podrobnější údaje o výskytu, množství a druzích. Správné zatřídění těchto BPZ je opravdovým hororem i pro zkušené sběratele. Naštěstí se jedná o již “mrtvou” a uzavřenou edici. Některé BPZ dosahují mezi sběrateli vysokých ocenění.

Cizí firmy

Skupina sice nepatří do oblasti Ferrero vajíček, ale protože se i zde, mimo jiné, vyskytují i vajíčka od jiných výrobců, nelze ji bez povšimnutí přejít. Svou obrovskou rozmanitostí a početností rozhodně uspokojí v každém směru všechny sběratele BPZ. Skupina zahrnuje všechny ostatní výrobky potravinářského průmyslu s dětským překvapením. Zde lze najít BPZ z McDonalda (Happy Meal) stejně jako lízátka španělské Chupa Chups a nebo italská vajíčka Supermario a pod. BPZ této skupiny se většinou dělí do podskupin podle výrobců či dodavatelů. Hračky sice většinou nepatří k vyhledávaným o to více jsou ceněny BPZ. Zásobovateli těchti edicí jsou vesměs italské hračkářské koncerny a obchodní společnosti. Většina těchto hraček se "narodila" v manufakturách Dálného Východu.

Nové značení

V současné globalizaci se Ferrero snaží všemi svými filiálkami aplikovat po celém světě jednotné značení na všechny nově vydávané hračky. Chvályhodné na těchto pokusech je zamezení chaosu vznikajícího při zařazování původních německých BPZ s vlastními názvy. Nevýhodou je prozatím naprostý zmatek v systému značení. Zdá se, jakoby si je někdo právě vycucával z prstu. Zatím nelze rozpoznat jakýkoliv systém. Navíc narůstají problémy s národními názvy serií nebo prostě s označováním serie jinak než těžko zapamatovatelným, nic neříkajícím značením. Přesto si však myslím, že to do budoucna není špatná idea.

Provedení

Převážná většina BPZ je tištěna na papíru. Existuji však i BPZ tištěné na textilu nebo umělých hmotách. Sbírat BPZ i podle druhu papíru již vyžaduje jednak fundované znalosti z oblasti jeho výroby a potisku a dále i vhodné technické vybavení. Zde je minimálně zdroj UV-světla základní pomůckou. Nevíte-li oč se jedná, můžete klidně následující odstavec vynechat. O nic nepřijdete a ubyde vám jedna velká starost.

Pokud se rozhodnete sbírat i druhy papíru, dáváte se na trnitou cestu. Budete sbírat to co nevidíte! Za odměnu se vám otevře tajuplný svět dosud nepoznaného. Uvidíte to, co jiní nevidí! Jistě existují stovky, možná i tisíce druhů papíru a jistě extistuje i nespočet možných kritérií pro jeho třídění. Pro naše sběratelské účely však postačí hrubé dělení podle vyrobní hmoty, fyzických vlastností a podle povrchové úpravy. 

Fyzickými vlastnostmi je myšlena zejména síla papíru. U BPZ stačí v podstatě dělit na tenký a silný papír. Obojí je většinou rozeznatelné pouhým hmatem. Povrchová úprava dělí BPZ na velmi leské, lesklé, hladké matné a normální. S dělením podle výrobní hmoty je to složitější. Pro lepší orientaci si opět vytvoříme jednoduchý přehled:

NP - normální papír

Papír vyrobený běžným zůsobem i ze starého papíru bez příměsi opticky zjasňujících prostředků. Podle použitých komponentů je jeho barva od nažloutlé, přes šedou až po bílou. Tento papír má pod UV monolitní strukturu a je negativní, většinou tmavě červeno hnědý. 

OzP - opticky zjasněný papír

Papír je pro zlepšení optických vlastností potažen opticky zjasňující vrstvou nanesenou většinou nátěrem pomocí válců. Takovýto papír je pod UV zářivě bílý, monolitní. Nátěr může být z jedné nebo z obou stran.

MsP- směsový papír

Papír vyrobený s příměsí starého OzP papíru do základní hmoty. Papír je zejména na reversu jasně bílý, tiskové barvy jsou výrazné. Pod UV je positivní s oboustrannou "mramorovou" strukturou.

LumiP - luminující papír

Z důvodu technických požadavků pozdějšího použití je papír vyroben s příměsí luminujících ( zářících ) prostředků. Tento papír se používá hojně k výrobě poštovních známek a obdobných etiket pro elektronické čtení. Takovýto papír září pod UV barvami různými podle použitého prostředku. Barva je pak senzorem elektroniky sejmuta, identifikována a dále zpracována jako povel. Přestože tento druh papíru není mezi BPZ běžný, jsou známy některé exempláře s LumiPapírem. Pravděpodobně bylo někdy v tiskárně k výrobě těchto BPZ využito zbytků papíru z jiných zakázek.

Šedá je teorie, ......

Teď když už máme vše hezky rozděleno můžeme začít sbírat !

Co k tomu potřebujeme?

Lupu, pinzetu, slovníky, kancelářské pořadače s průhlednými plastikovými kapsami, známková alba jsou rovněž vhodná, ale drahá. Dále pak vhodnou počítačovou databanku, PC nejlépe s přístupem do i-netu a dostatek trpělivosti. Pokud máme vše pohromadě, můžeme začít.

Nejdřív si rozhodneme co sbírat - kterou skupinu BPZ a podle které strany a zda sbírat i to co nevidím. K vybrané skupině se snažíme shromáždit co nejvíce informací. Jako nekonečná zásobárna zde poslouží Internet. Základem je přehledný seznam objektů s názvy a kolonkou mám/nemám. Na začátek nejspíš stačí generelní sbírání podle aversu. Prohrabeme domácí zásoby, vhodné zatřídíme, nevhodné připravíme k výměně. Dále se pokusíme navázat v tomto směru kontakty s dalšími sběrateli stejného zaměření. A tim je vlastně hotovo.

Pak už stačí těch pár (asi tak 30) let poctivého sbírání a máme vystaráno. Nakonec zjistíme, že už nás to vlastně ani tak moc nebaví a sbírku rozpustíme.

A já vám k tomu všemu přeji hodně štěstí, protože sbírání je nádherná věc.

Štefan (dedek63)