V poslední době stále častěji pozoruji, jak se obzvláště na internetu lidé snaží prodávat za nemalé částky figurky, které příliš nevyhovují sběratelským účelům. Neodpovídají totiž sběratelské kvalitě. Tento termín je ošidný a také velice subjektivní. Mnoho sběratelů dá raději na množství, než na to, v jakém stavu figurky vlastní, mnoho se smíří s tím, že když je figurka přes 30 let stará, dá se obtížně uchovat v takovém stavu, aby vypadala jako nová. Ve spoustě případů je to pravda – stále se jedná jen o umělou hmotu a barvy, které reagují na nejrůznější vlivy. Především na vystavení UV záření, přílišnému horku či zimě, prachu, otřesům, hravým dětem (což se dá pochopit), domácím mazlíčkům nebo například cigaretovému kouři. Všechny tyto nežádoucí vlivy mohou figurky znehodnotit, potažmo naprosto zničit. Ukážeme si několik příkladů jak vidět rozdíly, co hledat a nač se ptát, pokud vám na sbírce skutečně záleží. Pro jednoduchost budou příklady uváděny na figurkách.

Nejdříve několik pojmů

Sběratel - je osoba, jenž získává specifický druh předmětů (popřípadě i zážitků s nimi spojených) a sestavuje je ve sbírku. Sbírky bývají většinou kvalitně roztříděné, zkatalogizované a atraktivně vystavené.

Hromaditel - je osoba, jenž získává specifický druh předmětů za účelem vlastnění co největšího množství, většinou z důvodu uspokojení touhy vlastnit více, než ostatní.

Nesběratel - je osoba, jenž získává specifický druh předmětů převážně za účelem zpeněžení. Většinou nehledí na jejich kvalitu, způsob uchovávání nebo reálnou hodnotu. Zkrátka za to něco chce.

Katalogová hodnota - je maximální cena kterou je sběratel ochoten zaplatit za kompletní, stoprocentně nepřerušený exemplář, což se týká i poškození UV zářením. Většinou je to dosti nadnesená částka, ale teoreticky možná.

Reálná hodnota - se odvíjí od katalogové a měla by poměrně odpovídat i stavu figurky. Většinou se na maximum katalogové nevyšplhá.

Poškození - je něco, co změní původní vzhled, stav nebo funkci. Může to způsobovat mnoho jevů, ale o tom si přečtete níže.

Sběratelská etika - můžeme ji chápat jako soubor nepsaných pravidel, které celé sběratelství drží pohromadě. Podle toho, jaké figurky kdo nabízí lze snadno odvodit, s kým máme tu čest (ohledně sběratelství). Pokud na aukčním serveru někdo vystaví za nepřiměřenou částku sérii Šmoulů, z nichž každému chybí podstavec a jako popis uvede Šmoulové doporučuji veškeré jeho aukce raději ignorovat. Chce se jich pouze zbavit a vydělat na tom.

Sběratelsky atraktivní - znamená natolik zajímavé, že z nějakého důvodu přitáhne sběratelovu pozornost a vybudí touhu po vlastnictví dané věci.

Nyní se blíže podíváme na hlavní důvody ztráty sběratelské kvality.

Ultrafialové záření

Co si budeme nalhávat – ohledně Kinder sběratelství, je Slunce proti nám. Především starší série trpí změnou chemického složení umělé hmoty i barev, vyvolanou ultrafialovou složkou ve slunečním svitu, což se projeví změnou barevnosti. Bílá bříška tučňáků náhle žloutnou, duchové změní barvu celkově, růžová zoranžoví, některé druhy umělé hmoty zkřehnou a jsou náchylnější k prasknutí a tak dále.

Obvykle si „obyčejní smrtelníci“ figurky vystavují na různých poličkách a postupem času změny nezpozorují. Pokud tedy nemáte přímé srovnání, nebo naprosto perfektní barevný jemnocit, nemusíte si všimnout ani vy. Pokud „běžného smrtelníka“ napadne figurky prodat na internetu, najde si nějaký online katalog, zběžně si projde ceny a vystaví co má. Někteří se nechají zmást tím, že figurka má jiné odstíny, a tak ji dokonce považují za neznámou „variantu“. Pokud není nikde zdokumentována (vlastně uznána jako oficiální), radím takovou figurku do sbírky nezařazovat - může se jednat jen o poškození.

UV světlem se také často ověřuje pravost figurek. Používané žárovky mají nižší intenzitu UV záření, než jaká k nám dopadá ze Slunce a proto nehrozí nějaké zásadní poškození. Oproti Slunci je tu i ten rozdíl, že test trvá pouze několik vteřin, a figurka tak není nijak zvlášť ohrožena. Dlouhodobé vystavení světlu by jí jistě neprospělo.

Otlučené a podřené

Toto je hned druhý nejčastější neduh, který provází převážně starší figurky. Ačkoli Kinder sběratelství existuje snad stejně dlouho jako Kinder vejce samotná, primární účel hraček je být hračkami. Nikomu asi nemusím vysvětlovat, že děti si hrají rády. Nedělají si hlavu s tím, že tuhle odprýskne kousek barvy, tam se ulomí noha, nebo tykadlo, tu okoušou hlavičku a nejedna Kinder hračka skončila hluboko v útrobách pískoviště. To je naprosto pochopitelné a dá se říct, že normální. Normální už ale není pokoušet se je po takových „útocích na nevinné figurky“ prodat (pokoušet se na nich vydělat). Pozorně si tedy prohlédněte každou fotografii ze všech nafocených úhlů. Je-li to pro vás hodně důležité, požádejte o větší verze fotografií i o případné nafocení z dalších směrů. Sledujte, jak vypadají ostré kraje či tenké části. Sledujte, zda nabarvené plochy náhle podivně nemizí, nebo zda někde neprosvítá umělá hmota tak, jak to v továrně nejspíš nezamýšleli.

Praskliny a ulomené části

Toto přímo navazuje na předchozí problém, ale nachází se zde malá záludnost. Některé části mohou vypadat na první pohled naprosto normálně, ale když je vezmete do rukou, zjistíte, že vše nedrží tak pevně, jak by mělo. Taková figurka vlastně není celá – je poškozená. Z pouhých fotografií to asi nikdo nerozezná, proto se prodejce raději zeptejte, zda je figurka určitě nepoškozená a nemá nějaké na první pohled skryté neduhy.
Ulomené části na fotografiích rozeznáte o poznání snadněji, ale záleží na tom, z jaké strany je figurka vyfocená a kde se ulomená část nalézá. Ne vždy to na první pohled rozeznáte. Zde rozhodují především vaše vědomosti o tom, jak je to správně a jak ne. Stačí si na internetu najít pár fotek a porovnat zda je vše tak, jak má být. Pokud například hrochovi s pádlem chybí horní polovina pádla, rozeznáte to velice snadno.

Existuje ještě jeden případ ulomených částí figurky, který považuji za nejzrádnější. Ulomené a poté nějakým způsobem podomácku opravené. V mnoha případech to na fotografii nerozeznáte. Ti, kteří takto figurky podomácku „bastlí“ a poté prodávají, tak činí s jediným úmyslem - vydělat. Na nějakou sběratelskou etiku kašlou. Většinou to zjistíte až když máte figurku v rukou, ale nemusíte to zjistit nikdy (podle toho oč se jedná).

Prach, kouř a mastnota...

Dlouhodobě vystavené figurky se i v sebečistším domě po nějaké době zapráší. Čím déle prach na figurky dopadá, tím více se do nich „zažírá“. Po pár letech nehybného pokrývání prachem už jej z figurky vůbec nemusíte nedestruktivním způsobem odstranit. Barvy pod ním zajdou, zešednou a figurka se stane sběratelsky neatraktivní (jsou prostě hnusné). Ještě ničivější účinky má cigaretový kouř. Figurky u silných kuřáků, vystavené častému „začoudění“ vypadají mnohem hůř, než při pouhém zaprášení a také to trvá mnohem kratší dobu. Vyčistit takovou figurku je obtížné, někdy až nemožné. Krom toho získají „odér“, který případného kupujícího příliš nepotěší.
Ještě o mnoho horší případ jsou figurky, které zůstávají delší dobu vystavené v kuchyních - obzvláště blízko plynových sporáků. Už po pár měsících z nich pára, olej, plyn a prach udělají cosi, co by se asi nikdo nepokoušel prodat.
Figurky ponechané svému osudu na pískovišti už nikdy nehledejte. Pravděpodobnost, že zůstane sběratelsky atraktivní je nulová.

Chybějící nebo zaměněné doplňky

Jednou jsem viděl prodávat lvici ze série Leoventuras z deštníkem patřícím žábě ze série Froggy Friends. Pro normálního člověka se nejspíš vůbec nic neděje, ale pro sběratele je to děs. Takový prodejce tím sám o sobě říká, že vůbec neví, co prodává a jde mu jen o peníze. I zde platí (stejně jako v jakémkoli jiném oboru), že vědomosti jsou základ. Kdo ví – nenechá se napálit. Kdo pouze hromadí, může mít ve sbírce naprosto jedinečnou variantu. Pokud si nejste jistí, vždy nejprve hledejte informace. Internet je plný obrázků snad každé figurky a oficiální katalog je mocný spojenec v ověřování informací.

Lepení a slepování

Běžnou praxí při vystavování figurek je používání oboustranné lepicí pásky, která je jednou stranou přilepená na poličku a druhá tvoří jakýsi přilnavý podklad, na který se figurky umístí. Hlavní výhodou je, že když do takové police nedopatřením vrazíte, málokdy popadají a navíc takto stojí i takové figurky, u kterých je to se stabilitou na štíru. Podstatnou nevýhodou je, že po dlouhodobějším přilepení přilne lepidlo k figurce a dost obtížně se z ní odstraňuje (záleží na druhu použité pásky). Někteří prodejci, si s odstraňováním nedělají těžkou hlavu. Na fotografiích lepidlo prozradí zespoda zapatlané části figurky, někdy i dost špinavé. Většinou se nejedná o nenapravitelnou závadu – jen o nepříjemnou těžkost.

Něco jiného jsou zlomené a posléze opět přilepené části (nejčastěji vteřinovým lepidlem). V případě, že je to uděláno zručně, nemusíte nikdy poznat, že je něco špatně. Často jsou ale části spojeny ledabyle, nebo vyloženě špatně. Lepidlo rozleptává barvu i umělou hmotu samotnou. Místo spojených částí proto často bez problémů naleznete. Avšak i v případě, kdy je vše provedeno dobře, jedná se o znehodnocenou figurku. Pod lupou najdete i na první pohled neviditelné spoje. Pak už záleží na každém sběrateli, zda mu to nevadí, či zda s takovou figurkou „dokáže žít“.

Viděl jsem i případ kdy byly figurky přilepeny vteřinovým lepidlem k podložce a posléze prodávány. Stojící figurka vypadá na první pohled normálně. Problém vyvstává při pohledu zespoda. Vteřinové lepidlo rozleptalo co mohlo a figurka se tak prakticky stala zničenou.

Fotky ze všech stran!

Pozor na nekvalitní či upravené fotografie. V případě, že si chcete existenci některé z výše uvedených závad ověřit a kupujete figurky přes internet, žádejte po prodejci více kvalitnějších fotografií. Zepředu, z boků, zezadu, shora i zespoda. Snadno poškoditelné části ať vyfotí v detailu. Fotografie o rozměru 10x8cm a JPG kompresí 80% vám toho příliš neřeknou. Fotografie převzaté z různých serverů, nebo naskenované z katalogu berte pouze jako ilustrační. To, že figurka vypadá moc pěkně na obrázku, ještě neznamená, že k vám právě tahle dorazí. V době, kdy lze pomocí počítačových programů snadno upravovat realitu není prakticky žádná fotografie stoprocentní ukázkou toho, co se vám dostane do rukou.

Repliky doplňků

Nejrůznější poškození není to jediné, co definuje sběratelskou kvalitu. Pokud vlastníte originální figurku - například Regenkobold ze série Kleine Kobold Pumuckl – ale deštník je replika, jen těžko by jste při prodeji mohli chtít dostat tolik, kolik je napsáno v aktuálním katalogu. O Goofym ze série Micky und seine tollen Freunde s replikou kšiltovky platí taktéž. Každý sběratel si musí rozhodnout sám, zda pro něj repliky doplňků představují problém.

Repliky figurek

Repliky celých figurek ve většině případů pouhým okem nerozeznáte. O to hůře na fotografii. Seriózní sběratelé jsou si vědomi toho, že figurka je replika a při prodeji tuto informaci nezatajují – tomu odpovídá i cena. Ti co repliky vytvářejí, míří opačným směrem – chtějí na tom vydělat. Proto když uvidíte prodávat velmi starou figurku ve velmi dobrém stavu, za podezřele příznivou cenu, je dobré si o prodejci (i o oné figurce) zjistit co nejvíce informací.

Rohling?

Rohling znamená německy prázdný a v našem odvětví se dá chápat jako polotovar, nenamalovaná figurka, nebo také jako vzácná kořist. Vznikaly jako testovací vzorky při výrobě figurek, nebo mizely z pásů v továrně, kde měly být ručně namalovány. Rohlingy nikdy nebyly uvnitř Kinder vajíčka - byly vyneseny z továrny - proto není pravděpodobné, že by byly otlučené, podřené či někde vystavené. Ti, kteří je vynesli s nimi dozajista měli takové úmysly, jenž vyžadovaly figurky neporušené.

Dnes je největší nevýhodou rohlingů skutečnost, že se nejsnáze falšují. Z pouhých fotografií nikdy nepoznáte, zda se jedná o originál, či repliku. I když se vám dostane do rukou, nebudete to vědět jistě.

Poškození z výroby

Chyba se čas od času stane všude a tak někdo někdy z vajíčka vytáhne hračku, která obsahuje nějaký defekt přímo z továrny. Tábor sběratelů se pak dělá na tři skupiny. Jedni figurku vezmou a jednoduše vyhodí, protože pro ně nemá sběratelskou hodnotu. Druzí si ji přesto nechají, nebo ji prodají, protože figurka je taková, jakou ji našli ve vajíčku. Třetí skupina si figurku prohlédne a po patřičné úvaze uznají, že jde o variantu, byť se ve své podstatě jedná pouze o vadu. I toto si každá sběratel musí rozhodnout sám.

Puzzle, kováky, skládačky...

Vše výše popsáno se týká figurek, ale to není jediný sběratelský Kinder sortiment. Co definuje sběratelkou kvalitu a nač si dát pozor u ostatních věcí?

Puzzle - Podřené, či potrhané části obrázku, chybějící dílky, roztřepený papír, zvlnění způsobené vlhkostí, slepení do jednoho celku, přilepení k podložce, pokreslené či popsané (a to i ze zadní části).

Kováky - Ulomené části, ohnuté, odřené, rez či koroze, poškrábání, chybějící (plastové) doplňky.

Skládačky (hračky) - Ulomené části, ohnuté, odřené, praskliny, slepené části, chybějící části, nahrazení chybějících části něčím jiným.

BPZ (příbalové letáčky) - utržené rožky, potrhané, zmačkané, pokreslené či popsané, přilepené k něčemu, zvlnění způsobené vlhkostí, vyblednutí způsobené sluncem, díry.

Resumé

Sběratelská kvalita je naprosto subjektivní pojem. Každý se musí rozhodnout sám, jak náročným sběratelem chce být. Každý si musí rozhodnout sám, co pro něj přijatelné je a co už není. Nelze však obviňovat prodejce, že se snaží zpeněžit i sběratelsky nežádoucí figurky, když se často najde někdo, kdo je ochoten za ně zaplatit. Ti poctiví vždy přiznají, že vše není úplně v pořádku. Nejde však pouze o to, abychom se při koupi nenapálili, především jde o to, abychom ze své sbírky měli radost. Tento článek vám snad poskytl několik typů, jak se k tomu přiblížit.

Poznámka: Následující odstavec jsem do článku přidal až po jeho dopsání. Jistá události mě totiž upozornila ještě na jeden zásadní neduh v udržení sběratelské kvality, na který je nutné upozornit. Tento odstavec je napsán v poněkud jiném duchu i tónu, doporučuji tedy morálnějším jedincům přeskočit jej.

Lidská hloupost, lenost a chamtivost

Stalo se mi, že jsem na Mimibazaru našel jednu ze dvou figurek, která mi chyběla v sérii Micky Maus & Freunde. Modrý kačer na skateboardu. Cena 17,-kč, poštovné 29,-Kč, fotografie nijak skvělá, ale figurka se zdála v pořádku, BPZ u figurky - rozhodl jsem se, že dám Mimibazaru opět jednou šanci.

Poslal jsem peníze, domluvil se s prodejkyní (z nějakého důvodu jsem musel čekat s odesláním do dalšího týdne) a následně čekal. Po pár dnech mi figurka přišla. V obyčejné obálce jen tak do schránky. To by bylo v pořádku, za 29,- jsem víc nečekal (později jsem si dal tu práci a zjistil, že 29,-Kč taková obálka zdaleka nestojí). Každý sběratel asi zná pocit, když získá nový přírůstek. Těšil jsem se, roztrhl obálku a vysypal obsah.

Osobně nemám rád uskladňování figurek v pytlíčcích, ale v tomto případě bych si přál, aby ona dotyčná jeden použila. První věc, která mi zmrazila úsměv byla ulomená nožička. Znám naše pošty a vím, že se to může stát. Myslící člověk by proto jako opatření figurku umístil například do žloutku z Kinder vajíčka, nebo zabalil do novin, bublinkové fólie, nebo vložil alespoň do pytlíčku, aby figurka cestou nezničila taktéž volně vložený BPZ - což se také stalo. Toto vše by se nesběrateli asi dalo odpustit - není každý den posvícení. Ale až bližší pohled mě utvrdil, že mám co dělat s naprostým diletantstvím.

Nevím přesně, jaká "hmota" se na hlavě kačera vyskytuje, ale vím, že tohle pošta rozhodně nezpůsobila a také vím, že na původní fotografii se nic takového nevyskytuje. Jako bonus vím i to, že figurku do obálky vkládalo prase - nesběratel. Poslat figurku zpět a chtít náhradu od takové osoby je zbytečné. Jen bych utrácel další peníze a výsledek by nebyl žádný. Snad si těch pár korun paní prodejkyně užije. Já za oněch 46,- nemám nic. Rozlámaná špinavá figurka s proděravělým BPZ pro sběratele znamená - nemít nic. Tedy skoro. Přidal jsem odstavec k tomuto článku, aby bylo názorně vidět, jak moc sběratelskému světu škodí lidská hloupost, lenost a chamtivost.