Pokud si vzpomínáte na svůj první tištěný katalog hraček z Kinder Surprise, který se vám dostal do rukou a mnohokrát jste jej s nadšením procházeli list za listem, jistě jste také jako my ostatní objevili na prvních stránkách oddílu dopravních prostředků kapitolu lakonicky označenou Wiking Kopien 1977 – 1982. Ferrero se k oněm vyobrazeným miniaturním modelům příliš nehlásí a sběratel, kterému se podařilo dohledat informační střípky k této méně světlé aktivitě firmy, se ani nediví. Vezměme to ale pěkně od začátku.

V této studii se vracím k problematice značení hraček vyráběných pro Ferrero před rokem 1990. Vycházím ze svého staršího textu, který byl součásti dnes již neexistujících stránek, a s doplněním některých novějších informací se na něj můžeme opět společně podívat.

V minulém příspěvku jste si mohli přečíst postupy, které používá Markr pro lov Kinder Surprise novinek. Inspirovaný jeho pojednáním přináším postřehy zcela z jiné strany – jak objevovat zapomenuté figurky z překvapení jiných firem, než je Ferrero. Tedy o bádání v kalných vodách nekinder produkce.  Co může být pro sběratele větším uspokojením, než když pozná a zařadí položku, která dlouho odolávala a na které si jiní vylámali zuby?

V poslední době stále častěji pozoruji, jak se obzvláště na internetu lidé snaží prodávat za nemalé částky figurky, které příliš nevyhovují sběratelským účelům. Neodpovídají totiž sběratelské kvalitě. Tento termín je ošidný a také velice subjektivní...

Naprostá většina místních „Kinder obyvatel“ sbírá figurky, hračky, puzzle, někteří BPZ, někteří i aluminiové obaly. Ale téměř nikdo nesbírá plastové vnitřky - tak zvané žloutky (kapsle). Ano, najdou se i sběratelé těchto plastových vajíček. Zdá se vám tento druh sběratelství téměř absurdní? Jde přece jen o jakési kousky plastu! Nu – těmi jsou přece i hračky a figurky.